Platby za rozhlas a televizi uvízly v druhém čtení, podpora filmu finišuje

Poslanci stále jednají o zvýšení poplatků. Opozici se to nelíbí.

Foto: TO PSP

Navzdory tomu, že výborem zvýšení poplatků za rozhlas a televizi veřejné služby hladce prošlo, jeho druhé čtení poslanci stále odkládají. Klidní mohou být filmaři. Těm se totiž zvýšily pobídky, které zohlednily streamovací služby i herní průmysl.

Vláda chce hlavně kvůli inflaci zvýšit od ledna příštího roku poplatek pro Českou televizi o 15 korun na 150 korun měsíčně a poplatek Českému rozhlasu o deset korun na 55 korun za měsíc. Sněmovna se bude novelou zabývat snad tento týden ve druhém kole schvalování. Garanční výbor  odmítl snahy ANO zrušit zamýšlenou valorizaci poplatků jednou za tři roky podle míry inflace. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) uvedl, že zrušení inflační doložky by bylo proti principu dlouhodobé udržitelnosti financování obou veřejnoprávních médií. Ochoten je ale ke „zjemnění" úpravy, podle níž mají veřejnoprávní televize a rozhlas ze zákona bojovat proti dezinformacím. Proti této nové povinnosti se postavili nejen zástupci ANO, ale i někteří koaliční poslanci. Například podle místopředsedy podvýboru pro média a svobodu slova Jana Laciny (STAN) by obě veřejnoprávní média měla raději přispívat k mediální gramotnosti.

Vládní novela stanoví hlavní úkoly veřejné služby

Vládní novela má mimo jiné stanovit, že hlavními úkoly veřejné služby, kterou mají naplňovat Česká televize a Český rozhlas, má být kromě poskytování objektivních, ověřených, vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů nově „přispívání k postupu proti dezinformacím při respektování svobody slova". Podle zástupců ANO by taková formulace v zákoně být neměla, což podpořila Nina Nováková (za KDU-ČSL). I podle ní mají veřejnoprávní média zajistit pluralitu a nabídnout celé názorové spektrum, ne rozhodovat, co je nebo není dezinformace.
Poslanci ANO požadovali také zrušit úpravu, podle níž by poplatky hradily domácnosti nově za zařízení schopné jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu, nejen s televizním či rozhlasovým přijímačem jako dosud. Pro Baxu by byla tato změna nepřijatelná. Rozšíření by mělo oběma veřejnoprávním médiím přivést podle odhadů 600.000 nových poplatníků. Úhrada se tedy má týkat i domácností, které používají takzvaný chytrý telefon, tablet či počítač.

Státní fond kultury nedostane nic

Výbor nepodpořil ani návrh ANO zrušit pasáž, podle níž by Česká televize měla čtvrtinu příjmů z reklamy posílat Státnímu fondu kultury. Podle Ondřeje Babky (ANO) je nelogické, že vládní novela zvyšuje televizi příjmy z poplatků, ale omezuje příjmy z reklamy.
Sněmovna ale možná zúží i okruh poplatníků například o neziskové či sociální organizace. Výbor sice návrhy ANO v tomto směru nepřijal, ale část vládních poslanců se k tomu nepostavila odmítavě, pouze zdrženlivě. Odmítl naopak zrušit úpravu, podle níž se poplatková povinnost nebude vztahovat na firmy do 25 zaměstnanců. Jedinou změnou, kterou výbor podpořil, byl návrh poslance ODS Petra Bendla upřesnit podmínky obchodních sdělení a upravit limity sponzorských vztahů.
Obsáhlá debata se týkala memoranda o parametrech veřejnoprávní televize a rozhlasu, jehož hlavním cílem je podle Baxy zpřesnit znění veřejné služby v rámci duálního mediálního trhu s důrazem na alternativu ke standardním službám komerčního mediálního trhu. Opozici se nelíbilo, že by memorandum podepisoval ministr kultury a neschvalovala Sněmovna. Baxa mírnil obavy, že by ministrův podpis znamenal něco jiného než potvrzení souladu memoranda se zákonnými požadavky.
Zákon měl být ve druhém čtení projednán minulý týden, ale zatím se tak nestalo. 

Ředitelka Státního fondu kinematografie Helena Bezděk Fraňková je tvrdá vyjednavačka.

Foto: archiv autorky

Filmové pobídky mají zelenou

Zatímco poplatky stojí, flmařům se otvírá širší pole možnosí podpory státu. Nejen těm českým, ale i zahraničním. Velká míra pobídek šla právě zahraničním štábům, kterým se vracely některé náklady, kderé filmaři vynaložili v Česku. Tak bylo umožněno, aby nezanikla některé filmová řemesla, jimiž jsou Češi proslulí, ale pro něž je český trh malý a zejména nízkorozpočtový. 

Právě pobídky spolu s dobrým řemeslem s  atraktivními exteriéry je totiž to, co se, zahraniční štáby přitahuje. Pobídky několik let nefungovaly, což mělo za důsledek stažení velkých produkcí do jiných zemí, zejména do Maďarska. Ředitelka Státního fondu kinematografie Helena Bezděk Fraňková jednala o zvýšení pobídek s ministerstvem kultury již několik let, podařilo se to až za ministra Martina Baxy (ODS). 

Filmové pobídky se zvýší  z 20 na 25 % prokázaných nákladů  a ke stanovení nové maximální výše filmové pobídky až na 450 milionů korun. 

Systém pobídek přináší novinku - nebude, jako dosud, podporovat pouze klasický filmový průmysl, ale, jak zdůraznil zpravodaj tisku Jan Lacina (STAN), rovněž  podporu televizí,  podporu  rozvoje videoher, takzvaného gamingu. 

Ministr kultury Martin Baxa (ODS)

Foto: MKČR

Poslanci neví, co je to herní průmysl

Bohužel se kázalo, že někteří poslanci, kteří vyrostli na Vlku, který chytá do košíku vajička, nevnímají herní průmysl jako něco, co je hodno rozvoje. Připadá jim málo vznešený  a edukativní, vnímají jej především jako střílečky a něco, u čeho, jak řekl například poslanec Patrik Nacher (ANO) "děti sedí celý den a vymývá jim to mozky." 

"Prosím vás, nepodporujme videohry, dostaňme děti ven, ať sportují, ale ať nedělají, nehrají nebo nežijí život ve virtuálním světě, ale ať si ho prožijí pěkně. Tedy chtěl bych, kdybyste se zamysleli, abyste nepodpořili nebo vyhodili podporu videoher," apeloval Milan Brázdil (ANO) s tím, že děti hrají střílečky apak vyjdou ven a někoho zastřelí. 

Navzdory těmto výhradám, putuje tisk do senátu.

Příští týden by měl druhým čtením projít i zákon o poplatcích pro Český rozhlas a Českou televizi.