Často kladené otázky

Jak fungují média veřejné služby a čím se řídí jejich činnost? Jaké zákonné povinnosti má Česká televize a Český rozhlas? Jaký je rozdíl mezi Radou ČT, Radou ČRo a Radou pro rozhlasové a televizní vysílání? Připravili jsme přehled odpovědí na nejčastější otázky týkající se mediálního práva, veřejnoprávních médií i regulace vysílání v České republice. Vše srozumitelně, na jednom místě a s odkazy na příslušné zákony a instituce.

Podle čeho se řídí mediální svět?

Vysílací média a platformy mají své normy, jejích kompletní přehled s odkazy je možné nalézt na stránkách Rady pro rozhlasové a televizní vysílání www.rrtv.cz.
Odkazy naleznete  v záložce “čím se řídíme”.

Co jsou média veřejné služby?

Média veřejné služby jsou placena z veřejných peněz, v případě Českého rozhlasu a České televize z tak zvaných “koncesionářských poplatků”, které platí občané, fyzické i právnické osoby.  Česká tisková kancelář, jejíž servis nekonzumuje “běžný uživatel”  přímo, ale prostřednictvím médií, není placena veřejností přímo, ale za služby jí platí sdělovací prostředky, instituce a mohou si je objednat i občané.
Média veřejné služby, která jsou definována zákony: Zákonem o České televizi, Zákonem o Českém rozhlasu a Zákonem o České tiskové kanceláři, mají jasně definované povinnosti.
Povinnosti Českjé televize jsou definovány v paragrafu 2 a 3 Zákona 483/1991 Sb takto: § 2
(1)
Česká televize poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovat mediální pluralitu (dále jen „veřejná služba v oblasti televizního vysílání“).
(2)
Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména
a)
poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,
b)
přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky,
c)
vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti,
d)
rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin,
e)
výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež.
§ 3
(1)
Česká televize naplňuje veřejnou službu v oblasti televizního vysílání zejména tím, že
a)
provozuje zemské celoplošné digitální vysílání alespoň 4 televizních programů, multimediálního obsahu a doplňkových služeb prostřednictvím sítě zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím rádiových kmitočtů vyhrazených pro Českou televizi státním orgánem, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu1c)(dále jen „multiplex veřejné služby“),
b)
jako provozovatel multiplexu veřejné služby sestavuje společně s Českým rozhlasem souhrnný datový tok a odpovídá za jeho správu a jeho předání k šíření zemskou sítí vysílacích rádiových zařízení,
c)
zřizuje síť vlastních zpravodajů,
d)
v oblasti zpravodajských a publicistických pořadů zajišťuje regionální vysílání prostřednictvím televizních studií České televize (dále jen „televizní studia“) pro území jejich působnosti. Regionální vysílání každého televizního studia musí vyváženě obsahovat příspěvky z celého území jeho působnosti,
e)
vytváří archivní fondy, udržuje je a podílí se na jejich využívání jako součásti národního kulturního bohatství,
f)
podporuje českou filmovou tvorbu a kulturní projekty,
g)
vysílá díla domácí a zahraniční tvorby,
h)
poskytuje alespoň na jednom vysílaném programu 24hodinovou programovou službu, včetně aktuálního zpravodajství,
i)
poskytuje teletextové služby,
j)
opatřuje alespoň 70 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky a alespoň 2 % vysílaných pořadů vyrábí v českém znakovém jazyce nebo opatřuje simultánním tlumočením do českého znakového jazyka pro osoby se sluchovým postižením a dále alespoň 10 % vysílaných pořadů zpřístupňuje pro osoby se zrakovým postižením,
k)
vyvíjí činnost v oblastech nových vysílacích technologií a služeb,
l)
poskytuje audiovizuální mediální služby na vyžádání,
m)
poskytuje veřejnosti informace a obsah podle § 2 odst. 1 prostřednictvím internetových stránek a aplikací České televize,
n)
kinematografická díla zahraniční tvorby, filmy a seriály zahraniční tvorby vytvořené pro televizní vysílání, které jsou opatřeny dabingem, vysílá zároveň v původním znění s titulky v českém jazyce, nebrání-li tomu překážky právní nebo technické povahy.

Zákonné povinnosti Českého rozhlasu jsou velmi podobné. Definuje je zákon 484/1991 Sbírky, rovněž v paragrafu 2 a 3.

§ 2
(1)
Český rozhlas poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením rozhlasových programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky a do zahraničí (dále jen „veřejná služba v oblasti rozhlasového vysílání“).
(2)
Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání jsou zejména
a)
poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,
b)
přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky,
c)
vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti,
d)
rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin,
e)
výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokumentárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzdělávacích pořadů a pořadů pro děti a mládež.
§ 3
(1)
Český rozhlas naplňuje veřejnou službu v oblasti rozhlasového vysílání zejména tím, že
a)
provozuje analogové rozhlasové vysílání s využitím části kmitočtového spektra umožňující pokrytí území České republiky třemi celoplošnými rozhlasovými programy v pásmu velmi krátkých vln a rozhlasovými programy regionálních studií vysílanými v pásmu velmi krátkých vln, a to prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě prostřednictvím jiných technických prostředků; Český rozhlas může vysílat i v pásmu dlouhých a středních vln,
b)
provozuje vysílání rozhlasového programu zaměřeného výlučně na zpravodajství, publicistiku a vzdělávací pořady prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím části kmitočtového spektra v pásmu velmi krátkých vln v rozsahu, který umožňují vhodné rádiové kmitočty získané optimalizací vlastní vysílací sítě za podmínky, že nedojde ke snížení rozsahu pokrytí České republiky stanoveného tímto zákonem, a rádiové kmitočty nově vyhledané Českým rozhlasem na jeho náklady, nejvýše však v rozsahu regionálního rozhlasového vysílání4); tento program může Český rozhlas šířit rovněž prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím části kmitočtového spektra v pásmu středních vln a prostřednictvím jiných sítí elektronických komunikací v rozsahu celoplošného rozhlasového vysílání stanoveného tímto zákonem,
c)
provozuje zemské digitální rozhlasové vysílání šířením 3 celoplošných rozhlasových programů, uvedených v písmenu a), prostřednictvím multiplexu veřejné služby1a); kromě těchto rozhlasových programů má Český rozhlas právo šířit prostřednictvím multiplexu veřejné služby další rozhlasové programy, další multimediální obsah a doplňkové služby; rozhlasové programy, další multimediální obsah a doplňkové služby šířené prostřednictvím multiplexu veřejné služby může Český rozhlas digitálně šířit rovněž prostřednictvím jiných sítí elektronických komunikací,
d)
provozuje zemské digitální vysílání tak, aby zajistil úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání, které odpovídají stavu rozvoje vysílacích technologií a služeb, prostřednictvím sítě zemských vysílacích rádiových zařízení s využitím rádiových kmitočtů vyhrazených pro Český rozhlas státním orgánem, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu1), které umožňují pokrytí území České republiky rozhlasovými programy a dalším obsahem v pásmu vyhrazeném podle národní kmitočtové tabulky pro zemské digitální rozhlasové vysílání, a to zejména v pásmu 174 - 230 MHz (dále jen „rozhlasový multiplex veřejné služby“),
e)
zřizuje síť vlastních zpravodajů,
f)
vytváří archivní fondy, udržuje je a podílí se na jejich využívání jako součásti národního kulturního bohatství,
g)
vysílá díla domácí a zahraniční tvorby,
h)
poskytuje alespoň na jednom vysílaném programu 24hodinovou programovou službu, včetně aktuálního zpravodajství,
i)
vyvíjí činnost v oblastech nových vysílacích technologií a služeb.
(2)
Český rozhlas provozuje rozhlasové vysílání do zahraničí na jednom rozhlasovém programu v pásmu krátkých vln prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě prostřednictvím jiných technických prostředků. Vysílání do zahraničí musí splňovat podmínky § 2 odst. 2 písm. a) a c) a přispívat k propagaci dobrého jména České republiky.
(3)
Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu,1b) vyhradí po předchozím souhlasu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pro Český rozhlas kmitočty umožňující provozování analogového rozhlasového vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a) a v odstavci 2. Kmitočty v rozsahu a za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. b) nebo v pásmu dlouhých a středních vln vyhradí jen tehdy, pokud o to Český rozhlas požádá. Pro účely rozhlasového multiplexu veřejné služby podle odstavce 1 písm. d) se práva k vyhrazeným rádiovým kmitočtům udělují na žádost Českého rozhlasu přídělem bez předchozího výběrového řízení podle zákona o elektronických komunikacích. Nepožádá-li Český rozhlas do 6 měsíců ode dne, kdy byly kmitočty vyhrazeny, o příděl, státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zákona o elektronických komunikacích, postupuje při udělování práv k vyhrazeným rádiovým kmitočtům podle tohoto zákona.
(4)
Celoplošným rozhlasovým programem se pro účely tohoto zákona rozumí rozhlasový program, jehož vysílání může přijímat alespoň 95 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu.1c)
(5)
Rozhlasové programy, pořady a jejich části, multimediální obsah a doplňkové služby může Český rozhlas digitálně šířit rovněž prostřednictvím jiných sítí a služeb elektronických komunikací.

Veřejná služba je tedy jasně definována v obou specializovaných zákonech.

Čím se řídí soukromá média?

Soukromí vysílatelé se řídí v prvé řadě Zákonem 231/2001 Sb o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zvaným “velký mediální zákon”. Tento zákon upravuje nejen technikálie, licence, podmínky vysílání a podobně, ale rovněž se zabývá právem na odpověď, vyvážeností vysílání a dalším náležitostmi, které ne netýkají jen soukromých vysílatelů, ale všech vysílatelů obecně.

Jaký je rozdíl mezi Radou České televize, Radou Českého rozhlasu a Radou pro rozhlasové a televizní vysílání?

V prvé řadě obě tak zvané “malé rady” nemají právní subjektivitu, jejich existence a činnost, včetně financování se, poněkud paradoxně, odvíjí od obou veřejnoprávních institucí. Od nich dostávají svůj rozpočet v rámci rozpočtu obou institucí a rovněž, pokud například rady chtějí právní služby, musí výběrové řízení vypsat rozhlas nebo televize. Rozhlasové a televizní radní volí sněmovna a senát a navrhují je společenské organizace. Tak zvaná “velká rada” oproti tomu je správním orgánem, tedy orgánem státu, její členové jsou voleni sněmovnou a kandidují je poslanecké kluby, které jsou to které volební období účastny na sněmovním rozhodování.